Likér z aronie

Chtěla jsem to udělat už na začátku roku, ale pořád bylo práce dost a teď, když se blíží jaro a práce bude ještě daleko víc, je nejvyšší čas sednout a napsat pár řádek. A také přidat jeden úžasný recept, ze kterého jsem nadšená a tak se chci podělit se všemi, kdo holdují zpracování toho, co nám příroda předkládá.

Kdo zná aronii- temnoplodec černoplodý nebo také černý jeřáb, ví, že jeho plody jsou velmi blahodárný prostředek působící na naše zdraví. A také to, že strom nebo keř v zahradě je nepřehlédnutelný, zvlášť když je obalený plody a nebo se na konci léta vybarví listí a září všemi barvami.

Roky dělám z aronie rosol, který jím jen já. Nikdo o něj moc nestál, protože se v něm uchovala trpká a svíravá chuť aronie a v našich zásobách mu chuťově konkurovaly jiné marmelády. Minulý rok jsem dostala recept na likér od své tety- velké to bylinkářky.
Teď když jsem začala rozlévat z předposlední lahve, musím konstatovat, že výroba tohoto likéru bude mou každoroční jistotou.

Takže pokud máte možnost a nenaložíte s aronií jinak, tak zde je recept.

1l aronie- trochu pomačkat a zalít 1l jemné lihoviny.
Nechat 14dní naložené a denně promíchat.
Po 14 dnech svařit 1l vody a 1kg cukru.
Nalít k aronii a znovu nechat 14dní naložené a každý den promíchat.
Po uplynutí doby scedit do čistých lahví a uložit.

Výhodou je, že se zde aronie zpracovává zastudena, nedochází tak k žádnému znehodnocení působením tepla a chuť je opravdu velmi dobrá.
Promíchávání je dle mého názoru důležité, je to jediná starost při výrobě a stojí za to denně chvilku času té budoucí dobrotě věnovat.
V zimním období je sklenička (dvě i tři) výborná jako zásobárna vitamínů, hlavně vitamínu C, obsahuje i rutin pro zdravé cévy, železo, jód, fluor, mangan.

Na co je třeba dát si pozor těsně před uzráním plodů, to je nálet špačků, kteří si na plodech aronie pochutnají a během neuvěřitelně krátké doby stihnou očesat celý strom. Tmavá barva jeřabin je pro ně totiž dobře viditelná a velmi lákavá. Takže v době těsně před dozráním( u nás to je cca druhá polovina srpna) se vyplatí použít ochranou síť.

Ať se dílo vydaří!!!

Nyní před blížícími se vánočními svátky rozšiřujeme nabídku o dárkové sety.
Krabičky s okénkem jsou vyplněny dřevěnou vlnou a obsahují variace z našich výrobků.
Dále krásné keramické hrníčky s dekorem levandule, které pro nás vyrobil pan Stanislav Týmal a jsou ve dvou velikostech.
Další novinkou jsou tašky z Bio bavlny, které jsou dekorovány motivem levandule. Linorytový návrh a ruční tisk na každou tašku vytvořilo Herbarium.

Nabízíme i možnost vlastního výběru složení setu…

Kontaktujte nás na náš email info@levandulepetrzilka.cz 😊

Znovu se vracím k tomuto tématu, protože zdá se, je velkým úskalím pro mnoho lidí a také pro mnoho levandulí 😀.
Střih se mi jeví jako zásadní krok v péči ovlivňující formu rostliny, tvar, kvalitu kvetení a vůbec celkový dojem z rostliny. Při správné péči jsou levandule dlouhověké a vydrží krásné i v pokročilém věku.

Při stříhání levandulí vznikají nejčastěji dva typy chyb, a to nedostatečnost řezu, kdy je řez veden zbytečně šetřivě a nebo naopak- příliš hluboký řez, po kterém již levandule neobrazí nebo obrazí novými výhony jen částečně a trvá delší čas než se z takového zásahu vzpamatují.
Jak a kdy tedy nejlépe s takovou péčí začít?
Dle mých zkušeností lze levandule sestřihnout úspěšně na jaře- v měsících březnu až na začátku dubna a stejně tak na podzim- září- říjen. Upřednostňuji období konce léta- nástup podzimu, ale stříháme i na jaře, protože všechny naše rostliny (kterých jsou již tisíce) na podzim ostříhat nestihneme.
Jarní stříhání je tak trochu barbarské, protože levandule čerstvě obrážejí a v to období je pro mě těžší stříhat. Nicméně ty levandule, které nebyly ostříhány na podzim, zkracujeme na jaře – z mého pohledu je to nutné.

Je dobré rostlinu celkově prohlédnout, zkontrolovat stav a vystříhat případné odumřelé výhony. Pak se snažíme zachovat tvar „dokulata“ s tím, že stříháme tak, že rostlinu snižujeme, přičemž musíme vidět zelené výhony na větvičkách, ze kterých rostlina zase nově obrazí do pěkného tvaru a zahustí od spodních partií.
Někdo se takového řezu obává, rostlinu sestřihne, ale ne dostatečně. To v prvních letech nevadí, tvar bude mít pěkný i tak, problémem je pokročilejší věk, kdy spodní části zdřevnatí a již neobrážejí novými výhony a nevypadají příliš pěkně.
Správným řezem se dá uměle snížit tvar rostlin a oddálit zdřevnatění a uchovat tak rostlinu v dobré formě.
Opakem zmíněného je příliš hluboký řez, který některé druhy levandulí nezvládnou a už neobrazí, což je jistě mrzuté a nechtěné. Proto platí pravidlo, že musíme vždy pod stříhanou částí vidět minimálně jednu, lépe dvě dvojice výhonků, které budou klíčové pro další tvar rostliny.

To jsou jediné zásady pro stříhání levandulí, aby byly krásné a v pořádku po dlouhé roky.

Snad jsou tyto řádky pochopitelné a pomohou v začátku než získáte dostatek vlastních zkušeností.
Berte tyto rady jako obecná doporučení. Postup se může lehce lišit u různých druhů levandulí, je tedy dobré vědět, jaký druh a jaký kultivar pěstujete. Šetrně a s citem se určitě zadaří.
Hodně štěstí a stříhání se nebát, levandulím jen prospějete!!!

Zahájili jsme prodej čerstvé levandule, kterou považujeme za nejkrásnější variantu námi nabízeného zboží.

Udělejte si zásobu této úžasné aromatické byliny, která má velmi široké využití.

Vyrobte si vlastní koření, čaj, sirup nebo ochuťte svůj dezert levandulí….
Levandulový pytlíček nebo uzlík používaly už naše babičky….
Svazky levandule usušené v teplotě do 35st uchované v suchu a prostoru bez prachu si můžeme nechat připravené pro celoroční využití….

Od roku 2011 se snažíme pěstovat levanduli ve větším množství i na jihu Čech. O plochu osázenou přibližně 1500 rostlinami se stará moje sestra se svou rodinou.

Léto je tam teplé, zima o něco delší než v polabské nížině, ale dá se říct, že různým kultivarům levandule včetně menšího množství lavandinu se tam daří dobře.

Díky klimatu v oblasti Jindřichohradecka levandule nakvétá minimálně o 14dní později než v oblasti Kokořínska a na Mělníku. Prodlužuje nám to období nabídky čerstvé levandule a to jsme moc rádi. Na jihu začínáme sklízet přesně s letními prázdninami.

V nabídce je levandule vázaná do svazků, jednoduché vazby s obilím, růžemi a podobné. Od minulého roku prodáváme levanduli po bedýnkách, což je výhodná nabídka většího množství levandule pro ty, kteří si chtějí udělat vlastní zásobu nebo ji  chtějí využít dále jako materiál a vyrobit si např. vlastní levandulový sirup, čaj, koření nebo si vytvořit třeba levandulový věnec.

Pokud máte na jih blízko, můžete se pro levanduli zastavit a převzít si ji nastříhanou z pole. Osobní předání je s výhodou absolutní čerstvosti.

Po sklizni čerstvé levandule jsou v nabídce svazky levandule sušené, sušený levandulový květ a voňavé pytlíčky.

Musím se podělit a inspirovat tím, co se mi jeví jako krok k zdravější variantě (nejen) vánočního cukroví. Také na mě působí z hlediska chuti velmi harmonicky. A tak si myslím, že kdo má rád sladkou chuť a rád vyřadí cukr tam, kde to jde, tak si také pochutná a ocení složení tohoto celoročně využitelného zdroje energie. Z několika důvodů, včetně velmi snadné a časově nenáročné přípravy, jsou tyto kuličky dokonalé.

Základem hmoty, ze které jsou vyrobené, jsou datle, datlový sirup, kešu ořechy, vlašské ořechy a kvalitní kakao (nebo nastrouhaná čokoláda). Z datlí vyjmeme pecky (pokud je obsahují) a datle rozmixujeme, přidáme nasekané ořechy, kakao, datlový sirup a menší množství levandulových květů – to vše v množství, aby vznikla hustá, pohromadě držící hmota, kterou důkladně propracujeme. Pomocí dvou lžiček vytvarujeme hrudky a ty vložíme do nádoby s rozsekanými vlašskými ořechy nebo kakaem. Pohybem misky hrudky obalíme. Dotvarujeme ručně kouličky….a je hotovo.

Levandulové aroma se uvolňuje postupem času, chuť je velmi příjemná sladká ořechová a levandulová.

Vhodným zabalením můžeme připravit originální dárek….

S našimi řízky, o kterých chci mluvit, to není jako s těmi na talíři. :o) Jedná se způsob množení (nejen) levandulí, který preferujeme. Metodou řízkování máme jistotu, že nové mladé rostliny mají vlastnosti matečné rostliny, což je důležité pokud chceme různé druhy identifikovat a uchovat a také získat další rostliny pro výsadbu.

Tato varianta množení nových rostlin je velmi jednoduchá. Spočívá v odebrání materiálu ze starších rostlin. To můžeme udělat po odkvětu v období pozdního léta až podzimu a nebo na jaře při řezu a zkracování rostlin. Takový řez provádíme každoročně k udržení kompaktního tvaru rostliny a k podpoření nasazení na kvetení.

Na úplném začátku péče o levandule jsem dle načtených instrukcí takový řez prováděla u všech rostlin 2krát ročně, po odkvětu, a na jaře na začátku vegetačního období. Nyní, při vyšším počtu rostlin už to nestíháme a popravdě si myslím, že to není třeba. Levandule stříháme na podzim a jen ty, na které nedojde na podzim (z důvodů časových a fyzické náročnosti při ručním ošetřování) se dočkají střihu na jaře.

V obou obdobích můžeme ostříhaný materiál využít k dalšímu množení. Vyzrálé kvalitní silnější vrcholy, které nekvetly vybereme a z nich připravíme řízky tak, že je zkrátíme na délku cca 10 cm. Odstraníme lístky ve spodní části a šikmě seřízneme ostrým nožem nebo odlomíme s tzn. patkou – což je část staršího dřeva z části, ze které materiál odebíráme (na fotografii první shora).

Výhony s touto možností (s patkou) využíváme, protože dobře koření. Pro snadnější zakořenění můžeme použít růstový stimulátor (naneseme na řeznou plochu). My používáme práškový nebo gelový stimulátor, větší rozdíl mezi nimi nevidím.
Zasadíme do propustné směsi rašeliny a písku v poměru 1:1, můžeme přidat běžnou zahradní zeminu. Platí, že směs pro sázení by měla být dobře propustná a snažíme se, abychom měli řízky stále ve vlhku a ne na plném slunci.

Zakořenění vyžaduje dle mé zkušenosti minimálně 3-5 týdnů. Velmi záleží na tepelných podmínkách – na podzim, když už je chladněji, tak se tato doba může ještě prodloužit. Naše sazenice jsou již od fáze množení venku i přes zimu.

Podle mých zkušeností je jarní množení řízkováním přirozeně efektivnější a nové rostlinky rychleji zakoření a rostou.

Zakořeněné řízky je vhodné zaštípnout tzn. zkrátit vrchol, aby došlo k rozvětvení -nasazení nových výhonků už od spodních částí rostliny. Někde se doporučuje zaštípnout hned při množení. Při prokořenění nádoby je dobré přesadit rostliny do nové zeminy a větší nádoby.

Roční sazenice jsou již plně životaschopné a vhodné k vysazování do volné půdy.

Tak hodně zdaru v této práci !!!!